Vstup AURELu do kosmického průmyslu nabírá konkrétní podobu. Se sesterskou společností LENAM představil na veletrhu Aerospace & Defense Meetings Brno 2026 ambiciózní projekt raketového pohonu JARMIL a své plány v oblasti aerospace. Co si obě společnosti z brněnského veletrhu odvezly a jaké příležitosti jim vstup do kosmického průmyslu otevírá? O tom jsme hovořili s Miroslavem Palkem a Jurajem Kolesárem.
Na konferenci Aerospace & Defense Meetings Brno 2026 jste představili projekt JARMIL. Můžete nám přiblížit, čeho se tento R&D projekt týká?
Juraj Kolesár: Vývojový projekt JARMIL EPC-2K (Joint Advanced Rocket Motor for Innovative Launches) je zaměřený na vývoj relativně malého raketového motoru určeného pro použití v horních stupních (upper stage use).
Počítáme například s jeho využitím pro přesuny z jedné oběžné dráhy na jinou (orbit to orbit) nebo z oběžné dráhy do fáze deorbitace (orbit to deorbit). Hlavní inovace spočívá v použití jiného druhu čerpadel. Místo běžných radiálních čerpadel používáme zubová čerpadla. To nám otevírá Pandořinu skříňku v tom, že můžeme využít zajímavé výhody tohoto řešení, ale samozřejmě musíme zvládnout i technické výzvy.
V jakém rozsahu se na celém projektu podílíte? Jde o návrh, nebo celkové koncepční řešení?
Miroslav Palko: Zdaleka nekončíme u samotného návrhu. Podílíme se na něm v průběhu celého vývojového cyklu – od konstrukčního řešení a numerických simulací až po experimentální ověřování a systémový inženýring. Proto spolupracujeme s naší sesterskou společností LENAM z Liberce, která je silným hráčem v oblasti simulací a v oblasti aerospace funguje už déle.
Pro AUREL i LENAM má JARMIL strategický význam, protože nám umožňuje přenášet vyspělé kompetence a dlouholeté zkušenosti z automobilového průmyslu do segmentu aerospace. Zároveň díky němu získáváme zkušenosti s prostředím evropských kosmických projektů. Dlouhodobě tak rozvíjíme naše technologické know-how a posilujeme svou pozici pro budoucí mezinárodní spolupráci.
Kdy a jak se v AURELu vlastně zrodil nápad zamířit do oblasti aerospace?
Juraj Kolesár: Nápady byly už delší dobu, ale letos v lednu jsme na Strojní fakultě Technické univerzity v Košicích potvrdili spolupráci v rámci mezinárodního konsorcia a zároveň podepsali rámcovou smlouvu k projektu JARMIL. Tím jsme udělali další významný krok směrem k aerospace a vstupu do kosmického průmyslu. Naše zkušenosti z technicky náročných projektů pro přední světové automobilky nyní chceme využít v novém odvětví, které klade ještě vyšší nároky na přesnost, spolehlivost a odbornou kvalifikaci.
Jak jste projekt JARMIL představili potenciálním partnerům, kteří se za vámi na veletrhu zastavili?
Miroslav Palko: Už loni na Czech Space Week v Praze jsme zvolili cestu nepřijít jen s vytištěnými materiály, ale přivézt i vyrobený prototyp. Stejně jsme postupovali i v Brně. Když máte fyzicky něco, co můžete ukazovat a popisovat, je rozhovor jednodušší a lidé na to lépe reagují. S některými lidmi se už známe z předchozích akcí, takže povědomí o projektu postupně roste.
S jakými reakcemi návštěvníků a potenciálních partnerů jste se setkali? Zaujalo je něco konkrétního?
Miroslav Palko: Reakce byly velmi dobré. Raketový motor je samozřejmě sám o sobě efektní. Ale lidé, kteří tomu rozumějí, se na něj dívají především technicky. Další skupina se zase dívá přes finanční brýle a zajímá ji, jestli projekt dává ekonomický smysl a jak vypadá z pohledu zisků a ztrát. Takže jsme se bavili hlavně o dvou věcech – o čerpadlech a o P&L sheetech.
Byli mezi vašimi návštěvníky spíše techničtí specialisté, nebo manažeři s rozhodovací pravomocí, ale bez detailního technického backgroundu?
Juraj Kolesár: Byly tam obě skupiny. Tento veletrh ale nebyl klasickou výstavou s tisíci návštěvníků. Šlo především o setkání firem, které působí v aerospace, takže většina účastníků už má zkušenosti z tohoto oboru. Nebylo to tedy publikum, které by se s aerospace teprve seznamovalo. Byli tam manažeři i techničtí lidé – někteří mimo naši konkrétní specializaci, jiní přímo z ní.
Miroslav Palko: Naším hlavním cílem bylo hledat tzv. requirements ownera, tedy zadavatele nebo vlastníka požadavků. Potřebujeme partnera, který dokáže definovat, jak má výsledný produkt vypadat v číslech v tabulce. Myslíme si, že jsme možná někoho takového našli. To ale ukážou až další jednání.

Podařilo se tedy naplnit vaše očekávání a odjíždíte s dobrým pocitem?
Juraj Kolesár: Dovolím si říct, že se nám to podařilo. Celkový rozsah přínosu ještě uvidíme, ale podstatné je, že teď lépe známe konkurenci, víme, kdo co dělá, a známe se i navzájem. Rybník aerospace firem v Česku a na Slovensku je relativně malý, takže je důležité mít mezi sebou dobré vztahy a vědět, s kým se bavíme. Pro nás je to tím cennější, že jsme v tomto prostředí relativně noví.
Miroslav Palko: Navíc jsme získali další kontakty, které nám pomůžou při samotné konstrukci motoru. Pro některé části, u kterých jsme zatím měli otazník, jsme našli potenciální dodavatele.
Co vás v Brně nejvíce překvapilo? Odnášíte si nějaké nové impulzy pro další práci?
Miroslav Palko: Líbilo se nám, že lidé z aerospace byli opravdu soustředění na jednom místě. Je tam vysoká úroveň expertizy a zároveň je zajímavé sledovat, kam se jednotlivé firmy posouvají. Když se s některými lidmi potkáme po roce nebo po delší době, je zajímavé vidět, co nového mají a jak se jim daří. Jsou to naši kolegové z oboru, takže mě osobně těší, když se jim daří.
Byly mezi účastníky pouze české a slovenské firmy, nebo i zahraniční?
Miroslav Palko: Byly tam i zahraniční firmy – například z Polska, Koreje a Francie, ale i další evropské společnosti. Při face-to-face schůzkách jsme se potkali s českými, slovenskými i zahraničními partnery.
Rýsují se z těchto setkání nějaké konkrétní možnosti spolupráce?
Juraj Kolesár: Ano, a to několika různými směry. Jednak můžeme některým firmám zadávat subdodávky, jednak hledáme partnery, kteří nám pomohou definovat další směřování projektu. Rozvíjíme tedy spolupráci na high-level i low-level úrovni a v každém směru je několik možností.
Miroslav Palko: Neznamená to samozřejmě, že jsme včera byli na veletrhu a v pondělí podepisujeme smlouvu. Ale dostat se do širšího povědomí je důležité. Už se nám několikrát stalo, že se nám lidé ozvali třeba po půl roce nebo po roce a přizvali nás do konsorcia. I to je velký přínos.
Jaké budou vaše první kroky po návratu z Brna, až usednete k počítačům?
Miroslav Palko: Potřebujeme si všechno sepsat. Dát dohromady poznámky, připravit seznam kontaktů, e-mailové odpovědi a interní zápis. A rovnou se začneme připravovat na další akci – loni jsme to zkusili, letos se chceme prezentovat v rámci Space2Business ještě silněji a s konkrétními projekty.
Jak už jste zmínili na začátku, důležitou součástí projektu JARMIL je spolupráce AUREL–LENAM. Co obě strany do projektu přinášejí?
Miroslav Palko: Velmi důležité je právě to propojení. LENAM je silný hráč ve výpočtech a simulacích. Jako partnera pro výrobu bych zmínil také Prototypové a inovační centrum Strojní fakulty TUKE, což je špičkové univerzitní pracoviště v Košicích, propojující akademický výzkum s průmyslem. A AUREL je člen, který celý systém následně zvaliduje a změří.
Juraj Kolesár: LENAM má třicet let zkušeností v automotive, AUREL více než dvacet. A v principu nezáleží na tom, jestli LENAM simuluje nápravnici na autě, nebo zubové čerpadlo v raketovém motoru. Právě tyto zkušenosti a propojení všech partnerů do jednoho celku je obrovskou přidanou hodnotou. A především bylo vidět, že lidem, se kterými jsme se bavili, se toto konsorcium velmi zamlouvalo a uměli ocenit tak obrovský mix schopností a dovedností. Stejně jako důvěryhodnost a schopnost zajistit celý projekt, které jsou podložené dlouholetými referencemi.
Jakou výhodu tedy podle vás přináší konsorcium univerzity a firem s dlouholetými zkušenostmi ve srovnání se startupem, který by podobný projekt budoval od začátku?
Miroslav Palko: Pro startup by to byl velký problém. V principu jste odkázaní na kapitál. Služby si můžete nakoupit, ale strávíte hrozně moc času jeho získáváním. To samozřejmě potřebujeme i my, ale nemusíme kvůli projektu budovat celé vývojové středisko v hodnotě řekněme 20 milionů eur. Nemusíme shánět třicet vynikajících výpočtářů, které má LENAM, ani budovat měřicí kapacity a vybavení, které má AUREL. To je obrovská výhoda.
A díky univerzitě také máme přístup ke studentům. Když někomu chybí lidé nebo kapacity, můžeme si ty šikovné lidi vychovávat. A to je velmi silná výhoda.
Jak byste tedy účast na Aerospace & Defense Meetings Brno 2026 celkově zhodnotili?
Miroslav Palko: Mám dobrý pocit z toho, že jsem se zase mohl vidět s kolegy z jiných firem, ale ze stejného oboru. Když je nás v oboru relativně málo, je každé takové setkání příjemné i důležité. Přeji nám i jim silné nervy a hodně štěstí.
Děkuji za rozhovor a také vám přeji hodně štěstí.



