Švýcarský recept na autonomní mobilitu: Jak v AURELu měníme teorii v bezpečnou realitu

Bezpečnost autonomních systémů nevzniká až na silnici, ale během tisíců hodin  vývoje, testování a validace. Česká studijní cesta do Švýcarska, které patří mezi evropské průkopníky inteligentní mobility, nabídla pohled na závěrečnou fázi ověřování automatizovaných a autonomních systémů mobility. Švýcarští odborníci představili, jak ověřují funkčnost a bezpečnost těchto systémů v reálném provozu. Zásadní je přitom propojení simulací, digitálních modelů, testovací infrastruktury a běžného dopravního prostředí – tedy přístup, který v AURELu dlouhodobě rozvíjíme.

Švýcarsko podporuje autonomní mobilitu na federální úrovni

Projekty ADS (Automated Driving Systems) a koncepty CCAM (Cooperative, Connected and Automated Mobility) vstupují do reálného provozu. Právě na tuto problematiku se zaměřila švýcarská cesta české odborné delegace, jejíž součástí byli i zástupci AURELu Robert Stoff-Riegel a Jan Ritter. 

Studijní cesta se uskutečnila díky podpoře Velvyslanectví Švýcarska v České republice a programu Presence Switzerland při Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FDFA), který podporuje mezinárodní spolupráci, inovace a sdílení know-how mezi Švýcarskem a partnerskými zeměmi. Členové české delegace měli možnost jednat se zástupci ministerstva i Federálního úřadu pro silnice (FEDRO/ASTRA), kteří se podílejí na rozvoji moderní mobility a související legislativy. 

Švýcarsko patří mezi evropské lídry v praktickém ověřování autonomní mobility. Od března 2025 zdejší legislativa umožňuje testovat vozidla úrovně SAE L4 i mimo standardní proces typového schvalování. Úřady posuzují každé vozidlo a provozní koncept individuálně a jednotlivé fáze provozu schvalují postupně a na přesně vymezeném provozním doménovém rámci (TOD/Target Operational Domain). Vedle technické bezpečnosti sledují také to, jak předvídatelně a spolehlivě se autonomní systémy chovají v různých dopravních situacích.

Od autonomního doručování po veřejnou dopravu budoucnosti

Devatenáct pilotních projektů přináší důležité zkušenosti pro budoucí zavádění automatizované mobility a představuje praktické ověřování regulatorních, technických a provozních aspektů nasazení vozidel SAE L4. Současně slouží pro další rozvoj nástrojů, které mají usnadnit přechod od pilotních projektů k běžnému komerčnímu provozu autonomních vozidel.

Členové české delegace se na místě seznámili s několika probíhajícími pilotními projekty, které již dnes ukazují praktické využití autonomní mobility. Konkrétním důkazem funkčnosti švýcarského přístupu je projekt společností Planzer a LOXO, v jehož rámci autonomní vozidlo „Mathilde“ zajišťuje doručování zásilek bez přítomnosti řidiče za volantem na posledním úseku dodavatelského řetězce v Bernu.

Cesta sledovala také pokrok v autonomní veřejné dopravě. Projekt SCCL (Self-Controlled City Liner) v Arbonu provozuje plně elektrický autonomní autobus ARTOUR vyvinutý společností ADASTEC Corp. Autobus o délce 8,3 metru s 20 místy k sezení obsluhuje trasy v historickém centru města a připravuje se na provoz úrovně L4 s podporou teleoperace. 

Inspirativní byl také projekt IAMO (Intelligent Automated Mobility), který testuje využití autonomních vozidel pro zajištění dostupné dopravy nejen ve městech, ale i v méně obydlených venkovských oblastech, kde není konvenční linková doprava ekonomicky udržitelná. Společným jmenovatelem všech zhlédnutých projektů byl důraz na bezpečnost, reálné testování v běžném provozu a využití vzdáleného dohledu jako nedílné součásti autonomních systémů.

Švýcarská praxe ukazuje důležitost propojení

Vývoj systémů automatizovaného řízení (ADS) probíhá v souladu s principy systémového inženýrství a V-modelu, od definice Operational Design Domain (ODD) a bezpečnostních požadavků podle norem ISO 26262 a ISO 21448. Následuje návrh systémové a E/E architektury, integrace senzorů a vývoj funkcí pro vnímání okolí, lokalizaci a plánování trajektorie. Celý proces pak uzavírá rozsáhlé testování, verifikace a validace.

Tento přístup odpovídá současným trendům v hodnocení bezpečnosti ADS. Moderní metodiky, jako jsou UNECE VMAD, NATM nebo normy řady ISO 3450x, již nespoléhají pouze na reálné jízdní zkoušky. Bezpečnost se posuzuje na základě kombinace scénářově orientovaných simulací, Software-in-the-Loop (SiL), Hardware-in-the-Loop (HiL), Vehicle-in-the-Loop (ViL), testů na polygonech a omezeného testování v reálném provozu. Cílem je vytvořit dostatečně robustní bezpečnostní argumentaci pro celý automatizovaný systém v rámci schváleného ODD.

Společným jmenovatelem všech úspěšných projektů je důraz na validaci a bezpečnost. Švýcarské zkušenosti ukazují, že samotné simulace ani laboratorní prostředí nestačí. Teprve reálný provoz odhalí nepředvídatelné situace, interakce s ostatními účastníky silničního provozu a okrajové scénáře, které rozhodují o skutečné bezpečnosti a provozuschopnosti systémů. Významnou roli hraje také teleoperace a vzdálený dohled. Lidský operátor zůstává důležitou součástí bezpečnostní architektury a pomáhá řešit nestandardní situace, se kterými si autonomní systém nemusí vždy poradit samostatně.

„Nejvíce nás zaujalo, jak Švýcaři dokáží přirozeně propojit vývoj technologií s jejich ověřováním v praxi. Rozhodující bude schopnost integrovat simulace, digitální dvojčata, testovací infrastrukturu a reálný provoz do jednoho funkčního celku,“ hodnotí jeden ze členů české delegace Jan Ritter z AURELu.  

AUREL Polygon je na výzvy autonomní mobility připraven

Právě přístup komplexnosti v AURELu rozvíjíme. AUREL Polygon v Břehyni u Doks nabízí vše na jednom místě – moderní fyzickou infrastrukturu, digitální dvojče, virtuální modely vozidel, simulační nástroje a budovaný 5G kampus pro podporu pokročilého testování autonomní mobility a vzdáleného dohledu nad vozidly.

To umožňuje bezpečně ověřovat kritické scénáře, reakce vozidel i chování systémů v situacích, které je obtížné nebo rizikové testovat přímo v běžném provozu. Uzavřený polygon poskytuje kontrolované prostředí pro porovnávání výsledků simulací s reálným chováním vozidel a postupnou kalibraci modelů před nasazením na veřejných komunikacích.

Zkušenosti ze Švýcarska potvrzují, že budoucnost autonomní mobility závisí na propojení technologií, testovací infrastruktury a reálného provozu. Stejným směrem se vydává i AUREL – budujeme moderní testovací ekosystém a rozvíjíme spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými organizacemi. Švýcarská návštěva tak byla nejen inspirací, ale také potvrzením, že cesta, kterou jsme se vydali, odpovídá trendům, které dnes určují budoucnost inteligentní mobility v Evropě.

Autonomní mobilita vyžaduje spolehlivá data, opakovatelné testy a bezpečné validační prostředí. Zavolejte nám – probereme s vámi možnosti spolupráce při vývoji a ověřování technologií budoucí mobility.