Automotive pod tlakem: Německo hledá řešení ve spolupráci s českými firmami

Automobilový průmysl prochází jednou z největších transformací ve své historii. Jak tuto změnu vnímá odborník, který zastává roli „prostředníka“ mezi německými OEM výrobci a českými inženýrskými týmy? O zkušenosti z praxe se dělí Robert Stoff-Riegel, manažer pro rozvoj obchodu ve společnosti AUREL. Klíčem k úspěchu podle něj bude schopnost firem propojovat – technologie, trhy i lidi. 

Pane Stoff-Riegle, na úvod – jak byste popsal svou úlohu ve společnosti AUREL? Co obnáší vaše role „prostředníka“ mezi předními německými OEM automobilkami a českou realizací?

V rámci AURELu působím na celém německém trhu, zejména v klíčových průmyslových centrech automotive a high-tech výroby, bez omezení na konkrétní region. Jsem tam, kde jsou naši klienti – abychom jim byli nablízku a využívali jsme naše mezinárodní realizační kapacity naplno.

Klíčová část mé role spočívá v tom, být skutečným „prostředníkem“. Na jedné straně detailně rozumím technickým požadavkům německých klientů, na druhé straně je převádím do konkrétních zadání pro naše české týmy. Nejde jen o jazyk – jde o překlenutí rozdílů v očekáváních, způsobech práce i komunikaci. Mým cílem je propojit to nejlepší z obou světů – blízkost k zákazníkovi a znalost německého trhu s technickou odborností a efektivitou českých týmů.

Zaměřujete se pouze na automobilový průmysl? 

Zaměřuji se primárně na automotive a simulační služby, kde podporujeme OEM výrobce i dodavatele v oblasti vývoje, testování a inženýrských řešení. Paralelně se věnuji rozvoji aktivit v sektoru aerospace, což je pro nás novější, ale velmi perspektivní oblast. Vyhledávám příležitosti, buduji vztahy a pozicuji naše schopnosti v tomto vysoce specializovaném a regulovaném odvětví.

Evropský automobilový průmysl prochází zásadní transformací – elektromobilita, autonomní řízení, ESG, SDV, tlak na efektivitu a další témata. Jaký je aktuální sentiment v Německu?

Řekl bych, že sentiment je „opatrně pesimistický s prvky selektivního optimismu“. Firmy si velmi dobře uvědomují nutnost transformace – směrem k elektromobilitě, softwarově definovaným vozidlům (SDV) i novým konceptům mobility. Masivně do těchto oblastí investují. Zároveň ale čelí krátkodobému tlaku: vysoké náklady, nejistota na trhu a silná globální konkurence.

Jednou z hlavních výzev je přechod k elektromobilitě. Poptávka není stabilní, závisí na infrastruktuře i důvěře zákazníků. Zásadně se mění celý hodnotový řetězec, zejména pro dodavatele. Elektromobily vyžadují více elektroniky a softwaru, což mnohé firmy nutí přehodnotit jejich obchodní modely. Silný vliv má také transformace směrem k softwarově definovaným vozidlům a autonomnímu řízení, která vyžaduje zcela nové kompetence. Mnoho tradičních hráčů se tomuto posunu stále přizpůsobuje. Tématem je také regulační nejistota včetně stále přísnějších ESG požadavků a cílů pro emise CO₂.  

Jak to vše ovlivňuje silná konkurence, zejména z Číny? 

Dost radikálně. Čínské firmy často mají rychlejší vývojové cykly, silnou pozici v technologii baterií a vysokou míru vertikální integrace. Německé firmy jsou tak pod velkým tlakem zvyšovat agilitu i nákladovou efektivitu. Velkou roli hraje také tlak na náklady a klesající konkurenceschopnost v Německu. Vysoké náklady na energii a mzdy plus regulační složitosti vedou některé společnosti k přesouvání investic do zahraničí. To je kritické zejména pro dodavatele, z nichž mnozí již nyní fungují ve velmi napjatých finančních podmínkách. 

Stručně řečeno, německý automobilový průmysl prochází fundamentální transformací, která ovlivňuje celý hodnotový řetězec. Klíčovou výzvou je zvládnout tento přechod při zachování ziskovosti a konkurenceschopnosti. Úspěšné budou firmy, které dokážou zkombinovat inženýrskou excelenci se silnými softwarovými schopnostmi, efektivitou a rychlostí. 

Jsou tyto výzvy specifické pro Německo, nebo platí pro celou Evropu?

V zásadě platí pro celou Evropu – ale s různou intenzitou. Elektromobilita, SDV, rostoucí regulace nebo ESG podmínky jsou celoevropská témata, často řízená politikou celé EU. Německo je ale unikátní svou velikostí a komplexností dodavatelského řetězce. To transformaci výrazně komplikuje. 

Naopak například země střední a východní Evropy – včetně Česka – těží z nižších nákladů a silných výrobních kapacit, což z nich dělá atraktivní lokality pro výrobu a inženýrské služby. Často jsou flexibilnější a dokážou rychleji reagovat na měnící se poptávku, zejména pokud jde o strategie nearshoringu v rámci Evropy. 

A co země na jihu Evropy? 

Jihoevropské země v oblasti velkých automotive inovací stále dohánějí náskok, ale čím dál víc se profilují v elektronice, softwaru a mobilitních službách. Například Francie aktivně podporuje svůj automotive sektor skrze národní strategie a investice, hlavně do elektrifikace a baterií. Výrazný rozdíl je také v expozici vůči globální konkurenci. Němečtí OEM hráči jsou silně napojeni na světové trhy, a tedy přímo pod tlakem konkurence z Číny a USA. Menší evropští hráči bývají více regionální – i když i to se v poslední době rychle mění.

Celkově Evropa čelí stejné transformaci, jen s různou mírou tlaku, rychlostí a strategickým pozicováním. Právě v tom ale vzniká prostor pro přeshraniční spolupráci. Firmy, které dokážou efektivně kombinovat silné stránky z různých evropských regionů – například inovace v jedné zemi a nákladově efektivní realizaci v druhé – budou mít jasnou konkurenční výhodu. A právě tady vzniká prostor pro firmy jako AUREL.

Pravidelně se účastníte česko-německých kooperačních fór a setkání v centrálách OEM výrobců a inženýrských společností. Jak tuto roli vnímáte?

Velmi přirozeně, protože to dělám na denní bázi. Pohybuji se mezi různými stranami, slaďuji očekávání a „překládám“ nejen jazyk, ale i způsoby práce a myšlení. Budování vztahů, porozumění potřebám klientů a hledání příležitostí pro spolupráci je něco, co mě opravdu baví. Klíčové je vytvářet důvěru. Němečtí OEM očekávají strukturovanost, spolehlivost a jasnost. České týmy přinášejí silnou technickou odbornost, flexibilitu a efektivitu. A ukazuje se, že právě český AUREL je v tomto velmi silným hráčem.

Výzvou bývá sladění očekávání – zejména v oblasti komunikace a procesů. Němečtí partneři často preferují velmi podrobné plánování a jasné závazky předem, zatímco Češi mohou pracovat flexibilnějším a iterativním způsobem. Sladění těchto přístupů vyžaduje neustálou komunikaci a někdy i korigování očekávání na obou stranách.

Další výzvou je rostoucí složitost projektů, zejména v oblasti softwaru, simulace a systémové integrace. To vyžaduje velmi přesné definice požadavků a úzkou koordinaci – i malá nedorozumění mohou vést k neefektivitě. Kvůli tomu je role prostředníka zásadní, ale také náročnější. 

Která z posledních česko-německých kooperačních akcí na vás udělala nejsilnější dojem z hlediska technologického pokroku?

Velmi silným zážitkem pro mě byla expertní cesta zaměřená na elektrickou a autonomní mobilitu v Berlíně, Hannoveru a Braunschweigu. Nešlo jen o technologie samotné, ale o kvalitu diskusí s experty, výzkumníky a lídry v oblasti inovací napříč celým ekosystémem. Tyto diskuse zdůraznily, jak složitá autonomní mobilita ve skutečnosti je. Nejde jen o samotné vozidlo, ale o celý ekosystém – senzoriku, infrastrukturu, software, bezpečnost i legislativu. 

Největší dojem na mě udělala kombinace vyspělosti inovací, spolupráce a jasný posun k „ekosystémovému myšlení“. OEM výrobci, dodavatelé, výzkum i veřejný sektor spolupracují mnohem intenzivněji než dříve – a to je skvělá zpráva. 

Jak se v Německu vyvíjí vnímání českých inženýrských firem? Považují nás za rovnocenné technologické partnery pro výzkumné a vývojové projekty?

Velmi pozitivně – a to je důležitý posun. České firmy už nejsou vnímány jen jako levnější alternativa. Stále častěji jsou považovány za spolehlivé partnery pro komplexní inženýrské a vývojové projekty. Důvodem je především konzistentní kvalita dodávek, technická odbornost a zkušenosti – zejména v oblastech jako simulace, software nebo systémová integrace.

Je ale pravda, že u nejkomplexnějších R&D projektů si německé firmy zatím často nechávají klíčové části „doma“. To se však viditelně mění – zejména s tím, jak české týmy neustále prokazují své schopnosti a přebírají větší odpovědnost v kritických částech projektů.

Celkově Němci, a nejen oni, Českou republiku stále častěji uznávají jako silnou a konkurenceschopnou inženýrskou lokalitu v rámci Evropy. A trend je jasný: směrem k hlubší spolupráci a partnerství.

A co AUREL, který patří mezi přední české dodavatele pro OEM výrobce již více než 20 let a dlouhodobě spolupracuje se Škoda Auto? Jak se toto partnerství promítá do důvěryhodnosti u německých OEM?

Dlouholetá spolupráce AURELu se Škoda Auto je při jednání s německými OEM výrobci silným důkazem. Prokazuje nejen technickou způsobilost, ale také spolehlivost, procesní vyspělost a schopnost konzistentně dodávat výsledky v náročném automobilovém prostředí.

U německých klientů buduje tento druh referencí okamžitou důvěryhodnost, protože ukazuje, že AUREL rozumí standardům OEM, vývojovým procesům a očekáváním kvality. Snižuje to vnímané riziko a výrazně zkracuje fázi budování důvěry. Celkově tato zkušenost staví AUREL do pozice osvědčeného a důvěryhodného partnera, nikoli nového nebo nevyzkoušeného dodavatele.

Děkuji za rozhovor, na který navážeme příště. Ve druhém díle se posuneme více do praxe. Robert Stoff-Riegel přiblíží roli společnosti AUREL v česko-německé spolupráci a nabídne pohled na konkrétní řešení.

Pokud vás zajímá, jak výzvy současného automotive reálně uchopit a kde hledat konkurenční výhodu, pokračování rozhodně stojí za pozornost – sledujte náš blog.